D.49

Příjemné probuzení po noci v hotelu. Spí se o něco lépe když nemusíme dofukovat matrace přes noc. Postel je přece jen postel a pro nás už to není samozřejmost.

Vyrazili jsme lehce po deváte hodině do azurového rána. Byli jsme až přehnaně nadšení z krásného počasí. Je to pro nás osvobozující po deseti dnech odporného počasí. Hned jsme se naladili na dovolenkovou atmosféru a šlapali s radostí směr Mnichov. Hezké počasí znamená teplo a teplo znamená, méňe vrstev oblečení na těle a méně vrstev znamená, více oblečení v batohu. Jediná nevýhoda hezkého počasí je, že máme teď fakt narvané batohy, ale nebudeme si stěžovat. Radši narvané batohy než zimu. 

Procházíme krásnou německou přírodou. Vykukují na nás zasněžené alpy a otevírají se před námi krásné scenérie. 

Po obědě jsme měli krátký rozhovor v živém vysílání na hitrádiu orion a poté jsme si poleželi na pampeliškové louce.

Musíme říct, že Němci jsou zatím nejaktivnější a na to, že tady jsme pár dnů, tak suverénně s námi navazují největší kontakt. Ptají se kam jdeme, říkají svoje zážitky atd. Je to hezké. 

Máme trošku problém s vodou, není tady tolik studánek jako ve Švýcarsku a Rakousku. A když už nějakou najdeme, tak teče jako slimák, takže musíme čekat půl hodiny než se nám nepustí obě láhve.

Máme za sebou 1500km. Naše skořápky jedou na automat, ale naše duše jsou pořád plné pozitivní energie a to je důležité. 

Hezký sobotní večer 🧡