D.35

Po jedné z lepších nocí jsme se ráno rychle sbalili a vyrazili směr město Interlaken. Jezero nám celou cestu ukazovalo svou krásu a tím jsme alespoň zapomněli na cestu, po které jsme měli jít. Na mapách to byla cyklo stezka v reálu takový menší pruh pro kola na dálnici.

Ve městě Interlaken jsme seděli 2h v nákupním centru a nabíjeli telefony a powerbanky aby nám vydržely alespoň do pondělí. Dneska a zítra má být ještě hezky, tak toho chceme využít a spát na hotelu až za horšího počasí, pravděpodobně v pondělí. 

Popravdě jsme se ve městě Interlaken cítili jak v Tokiu. Nekonečné zájezdy asijské populace nám lehce křížili cestu. Ikdyž jsme na tolik lidí nebyli připraveni, tak jsme o zvládli a nakonec si všichni ve městě od nás drželi poctivý rozestup dvou metrů. Ano, správně je to naším zápachem, ale pozooor dnes jsme si dali pauzu u jezera a pořádně umyli naší krokodýlí kůži. Bylo to osvěžující a zase jsme se cítili čistě alespoň na pár minut. 

Trošku zpomalujeme abychom v Zürichu byli až ve čtvrtek a docela nám to vyhovuje, jelikož máme lehké bolístky. Následující dny budou pojaté v odpočinkovém tempu 25km max. 

Včera jsme vám zapomněli sdělit naší chvilku s hadem, kdy jsme šli po lesní cestičce podél řeky a Maty najednou řekl "pozor had" já jsem byl myšlenkama jinde, tak jsem si to neuvědomil. Jakmile mi to došlo udělal jsem dva rychlé kroky vpřed a z bezpečné vzdálenosti se otočil. Had zewlil uprostřed cestičky, byla to nejspíš náhoda, že jsem na něho nešlápl, ale potom jsem statečně chytl svého nebojácného kamaráda Matyho za ruku a šli jsme se na něho podívat. Ve výsledku to nebylo zas tak strašné a udělal jsem krok vpřed proti mé fobii z hadů. Byl tam okamžik, kdy jsme si ho chtěli pohladit, ale to jsme nechali na jindy.

Toť byla malá vsuvka ze včerejšího dne a my už teď spokojeně ležíme v lese u jezera a odpočíváme.

Hezký večer🧡