D.10

Další klidná a tepla noc ve stanu, možná na pár dní poslední, protože se má lehce ochladit, tak snad to zas tak nepocítíme. Ráno nás probudilo sluníčko, které nám zahřívalo stan ostrými ranními paprsky.

Po ranní rutině nás překvapily skupiny volně žijících plameňáků, kteří si pochodovali na melčině.

 Začátkem cesty jsme prošli přístav na konci města až jsme se dostali k vodnímu kanálu podél, kterého jsme došli do Réserve naturalle de Sainte-Lucie. To nám hned zpříjemnilo dopoledne. Byla to krásná hodinová procházka přes tuhle rezervaci. Aaaa samozřejmě hezká cesta netrvá navždy a přišel boj o přežití v podání hadobijce Matese. Z rezervace vedla cesta buší, džunglí, savanou i havanou. Nejzarostlejší cestička v okolí, která byla dlouhá asi 3km a museli jsme se ní prodřit. První věta zrzavého člena posádky když viděl cestu " tam nejdu, budou tam hadi" .  Mates se pousmál. Ušli jsme asi 100m a Mates se zastavil a řekl " velký, zelenočerný, tlustý". Kopec zkameněl. Had se odplazil a nastala Kopcova panika, kdy si začal zpívat a silně bouchat hůlkama. Mates šel statečně první s jiskrou v oku, že hned jak něco uvidí, tak to natočí😁 Tom si dal sluchátka a s hlasitým zpěvem pokračoval v cestě. Naštěstí jsme cestičku proběhli během 30 min bez ujmy.  

Následovala dlouhá rovinka podél železnice, kterou jsme lehce pocítili. Neměli jsme moc vody protože ve městě, ze kterého jsme vyrazili jsme obchod nenašli. Mimochodem frantíci si dávají na čas a Lidl otvírají až v 8:30, takže se ve Francii vyspí i lidé v důchodu. 

Jakmile jsme dorazili do města Gruissan, kde jsme si nakoupili, tak naše batohy značně ztěžkli.

Dneska jsme cítili puchýře, jak začínající tak hojící se a po domluvě jsme si řekli, že dneska bude odpočinkovější den a dali jsme si 2h na pláži. Po pauze jsme ještě urvali 4km na místo noclehu a už spokojeně ležíme ve spacáku a odpočíváme.

Na Donio.cz už budeme mít skoro 100k pro Natálku. Jste neskuteční. Ženete nás dopředu. 

Děkujeme za podporu nás i Natálky. 

Dobrou noc🧡